Historie vzniku únikových her neboli únikových pokojů
Jak to všechno začínalo
Únikové hry se staly novou a docela populární zábavou v celém světě, Českou republiku nevyjímaje. V tomto článku povíme něco málo o jejich vzniku.
Předchůdci únikových her byly počítačové hry, které byly ve své době velmi populární. Říkalo se jim questy, nebo jinak – dobrodružné hry (adventure Games). Virtuální questy se vyvíjely a získaly velkou přízeň právě v 90. letech. Taková hra je interaktivním příběhem, kde hráč sleduje příběh pomoci hlavního hrdiny. Jeho cílem je řešení úkolů a hlavolamů, k čemu je potřeba zkoumat herní svět, hledat různé předměty, artefakty a nápovědy. To všechno se doplňovalo o uchvacující děj, realistickou a pestrobarevnou grafiku, díky čemuž se tento žánr získal velkou popularitu mezi hráči PC her.
Od počítačových her k realitě
Nejlepší hry v tomto žánru byly vydány během období rozkvětu těchto her, mezi léty 1990 a 2000. Prvním questem s názvem „Tajemný dům“ („Mystery house“) byl vytvořen společností Sierra On-Line v roce 1980, spolu s ním pro Apple II byla vydána „Wizard and Princess“. Toto období se stalo zlatým věkem počítačových questů, a nejznámějšími doteď zůstávají takové velikány, jako Myst, Riven… První počítačová hra, hlavním úkolem které bylo uniknout z místosti s použitím různých předmětů, byla Noctropolis z roku 94. Pojem „Escape the room“ se objevil později, po vydání hry „Motas“ v roce 2001. A v roce 2004 tento žánr má obrovskou popularitu po vydání hry „Crimson Room“, i když podobné tendence byly i dříve, například v Resident Evil nebo Silent Hill
Nová etapa vývoje adventure games začala s nástupem 3D-grafiky. Hráčti tooužili nejen po řešení hlavolamů, chtělo se jím řešit dynamiku, kompletní ponoření do virtuálního světa s jeho atmosférou a úchvacujícím příběhem pomoci vynikající grafiky a speciálních efektů. Fantázie mnoha hráčů se staly realitou s nástupem nové éry moderních questů, které vyšly za hranice virtuálního světa a staly se reálnými. Začaly se objevovat městské questy – na ulicích, v parcích, muzeích, metru a dokonce i na lodích. Byly otevřeny reálné escape rooms; první z nich se otevřely v roce 2007 v Japonsku, Číně, Hongkongu, a následně i v Evropě, a téměř okamžitě získaly popularitu mezi milovníky počítačových questů.
Zrození a styl prvních únikových pokojů
V reálném únikovém pokoji funguje tentýž princip, co i v počítačové hře. Potřebujete najít způsob jak se dostat ven, používat logické myšlení, příruční prostředky a luštit rébusy. Narozdíl od počítačových her, v případě reálného únikové pokoje hráč byl omezen časem (tzv. úkoly na timing).
Je třeba se zmínit, že první únikové pokoje nebyly úplně sofistikované. Skládaly se z jedné nebo dvou místnosti s nápovědami k rébusům. Hádanky nebyly úplně komplikované, příběh (storyline) neexistoval, nebyly ani atmosferické dekonrace, ani technická a inženýrská zařízení. Tak začínala cesta questových her v Asii. Místnosti takového úrovně se nedaly označit jako plnohodnotná zábava, spíše maličkou rozcvičkou mysli během polední pauzy. Takové hry trvaly nejdéle 10 až 15 minut, během kterých hráči stihli vyřešit 2 nebo 3 hlavolamy. Zkušené moderní hráče se tím stěží oslní…
Ale evropští tvůrci reality-her šly trochu jinou cestou. Základní důraz kladou na anturáž a atmosferické dekorace, které umožňovaly hráčům ponořit se do alternativní reality a úplně ji procítit. Nebyly tam komplikované hádanky, ale pro vytvoření realistické atmosféry vývojáři zapojili profesionální herce a animátory. Tím pádem se vytvořily i předpoklady pro vznik tzv. „performance quests“.
Za evropské centrum reálných her se oprávněně považuje Budapešť, kde od roku 2011 byl otevřen velký počet únikových místností, což přilákalo spoustu turistů, a dokonce i přetáhlo zájem o maďarské tradiční termální vřídla.
Závěrem bychom mohli říci, že questová industrie stále roste a rozvíjí se spolu s potřebami a požadavky hráčů. Quest s příliš jednoduchými hádankami, které nepřekvapí hráče, je odsouzen k nezdaru. Hráči očekávají od tvůrců a organizátorů originalitu, drahé a atmosferické dekorace, zajímavý příběh, netriviální úkoly, promyšlenou organizaci a vždy – něco unikátního. Protože hra, ať již se odehrává na počítači nebo v realitě, musí bavit, což je základním pravidlem her v reálném čase. Proto boj o zákazníka je čím dál nelitostnější z důvodu rostoucí konkurence, každý orgnízátor se snaží být tím nejlepším, zaujmout a překvapit hráče. Pokud budeme mluvit jazykem čísel, začátkem roku 2013 na otevření podobné hry v Praze postačilo několik desítek tisíc korun, v současnou chvíli rozpočet tvorby únikové hry střední úrovně je kolem jednoho milionu korun.
